Slohová práce (Jak si představuji budoucnost)

 Osnova : 1.Přemýšlela jsem o tom

                 2.Volba povolání

                 3.Potřeba pomoci

                 4.Co bych si nejvíc přála

                 5.Moje rodina Můj partner

                 6.Co znamená žít normálně

                 7.Čeho chci dosáhnout

                 8.všichni máme budoucnost

       Jaká  bude má budoucnost ?

                 Přemýšlela jsem o tom a došlo mi že budoucnost je každý den. Každý den je něco nového z minuty na minutu se mě i komukoliv  jinému muže změnit  život . Jaká by tedy měla být má dokonalá budoucnost ? Každé dítě má spoustu  snů a přání i já je mám ale  nikdy se nedozvídáme nic dopředu … Mé představy  a přání jsou dosti neuskutečnitelné a mizerné. Co práce?

     Jaké bude vlastně mé povolání? Vždy jsem si představovala  že budu pomáhat lidem ale vzhledem k handicapu to moc nejde ale stejně mne jedno povolaní zaujalo… Linka Bezpečí tam bych dokázala lidem pomáhat jak bych zvládla a co by bylo v mých silách . Pomáhala bych druhým a to je v dnešní době velmi  vzácné.

             Pomoci někomu je velmi hezké a já to dělám ráda. Lidé mi někdy říkají že jsem dobrá „vrba“ a mě to dělá radost obzvlášť když vidím jak se jim pak uleví a ví že mají někoho o koho se mohou opřít a kdo jim vždy pomůže a nevykašle se na ně. Potřeba pomoci druhému je velmi vzácný dar a myslím že to v sobě má každá osoba.

           Co bych si vlastně přála ? Spoustu lidí jako já má přání typu  „ chci být zdravý“. Člověk by se měl brát ale takový jaký je i když já s tím mám taky trochu problém.  Co je tedy doopravdy mým přáním ? „Brát se takovou jaká jsem.„ Když už bych dokázala brát se jaká jsem, mohla bych se konečně posunout o kousek dál a to k „rodince“.

            Rodina je v každém životě velmi důležitá a myslím, že i toto téma by se mělo brát vážně, ale né úplně doslova. Nevidím a neumím uvažovat dopředu a nejsem věštkyně . Často ale uvažuji o dětech a o partnerství.  Vím ale jen jedno, že děti jednou budou. Ale na to je ještě čas.  Ke kompletní rodince patří také partner, kterého již mám a doufám, že  spolu zůstaneme .

               Lidé si normální život představují každý jinak ale já si ho představuji bez alkoholu a bez drog, s dobrým povoláním, ale to záleží na mě jak se postavím k mému životu a sama k sobě .

             V každém životě by měl mít každý človíček alespoň jeden cíl. Moje cíle také nejsou jednoduché, ale o tom je život abychom každý den bojovali a plnili si své sny a dosáhly svých cílů. Já chci dosáhnout toho aby mě lidé respektovaly tak stejně jako zdravého člověka aby se k nám lidem s handicapem i ke zdravým chovali jako rovný k rovnému . Jednou jsme ve škole měly takovou besedu nebo co to bylo a žáci si vyzkoušely spoustu věcí. Co si pamatuji, bylo to psaní nohou své jméno,  nebo dva spolužáci měli pomoci tomu třetímu na vozík pokud si to tedy dobře pamatuji.

         Každý jsme jiný ale přesto stejný. Jsme lidé s představami o minulosti, budoucnosti i přítomnosti. Každý máme fantazii o svém životě a žádný život není stejný,  nikde není ta pokažená kazeta, která se pokaždé opakuje a opakuje .. Život je u každého jiný a u každého se dá začít znovu a od začátku