Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Bláznova radost

13. 07. 2012
0
3
415
Autor
Muhe

Směs pocitů, které jsem měla z této společnosti před pár měsíci. Kritika vítána.

V dešti sama jdu a směji se

osudu lidí pod deštníky.

Ti lidé jsouc loutkami a mají se

bát výroků před viníky.

Neboť nikdo neodhalí sebe sám

majíc duši něco vroucně milujíce,

přetrvává stále ten světa klam -

idiotismus a moudrost vyvyšujíce.

Přec v duši přetrvává jejich cit,

nepřemůžou se lidé, pro svůj klid.

Viníci jsouc obviněni ze žhářství,

slavné hodnoty pořád staví lid.

 

Ubozí jdou kolem nás se zpít.

Pivo s čirou vodou chtějí srovnávat.

Kazit bláznům chuť z radosti vyjít

v onen svět, kde stále hodnoty nejsou.

Přec by měly pro duši lidí být.

Nemůžou, nechtějí se znemožnit.

Zatímco blázni smíchem svým

přitahují děti k novým idejím,

soudce říká: „Osud svůj si ponesou!"

Na jejich bedrech se ted skví

se sluneční září naděje novým dním,

kdo však přizná si, na čem jen  lpí,

kdo však přizná si, že je hloupým.


3 názory

Ze společnosti je nejlepší nemít vůbec žádné pocity. Je zkažená. Jinak dílko mne moc nazaujalo, je to takové jakoby zmatečné, ale pokud to tak cítíš proč ne.

Diana
13. 07. 2012
Dát tip
Z básně mám pocit, jakoby neměla hlavu ani patu. Myšlenku nelze vysledovat. Forma má k vázaným veršům daleko. Všechny použité přechodníky jsou špatně. A vrchol hrůzy vidím v posledním verši: "kdo přizná si, že je hloupým". Pavel Eisner ve své knize Chrám i tvrz napsal: "A zatracen budiž ten, kdo řekne, že louka je zelenou..."

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru