V polovině léta

Celtu, kotlík, kanady...

v polovině léta maj´ kopce zvláštní nálady

Lovečák, chleba, čutora s rumem...

Vřesový stráně se chlubí vonným umem

Čaj z maliní, s jehličím a se skořicí,

Slunce, co praská v rozpálený pryskyřici...

Každej večer pivo v jiný nádražce

pak nocí jít, a zakopávat o pražce

nakonec rozdělat oheň a do tónů kytary

naslouchat, jak šeptaj´ borovice prastarý:

Ta bláznivý děvče dole, zda nás slyší?

Kdy už jí dojde, že nevědomky hledá duši

s kterou by mohla tohle všechno sdílet

-prach cest, vůni lesa, další výlet...?

Možná i v jeho spacáku je po nocích příliš mnoho místa,

odpovídám, a -přestože si nejsem vůbec jistá-,

říkám si: třeba jednou,

až vyjde na čundr, porozhlídnout se po krajině a po holkách...

Třeba jednou...

            ...se potkáme na toulkách.