Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Dívej se

17. 08. 2012

1373

Autor

PrastenejKralik

Inspirováno filmem Elema Klimova "Idi i smotri" a románem Laskavé bohyně. "...jak dokázaly moderní dějiny, za určitých daných okolností dělá každý nebo téměř každý to, co se mu řekne..."

Příteli
Z týla slyším zvony
Mžik světla co nám mění směr
Nebe se kácí ze své vzpěry
Pod vahou těch jež osaměli
Dáma jde v černém
Její spony
Rozpadají se v bílý štěrk
Jak sype popel mezi živé

Ty !
Jen se dívej
Jen se dívej

Uviděls
Anděl ve vteřině
Do hlíny vepsal tisíc jmen
V krojidle krev co zaschlá špína
Však v povinnosti není vina
A bez viníka není zločin
Ač spár se táhne po krajině
Jen zvedni oči
Zvedni oči

Uviděls
Anděl ve vteřině
Do hlíny vepsal tisíc jmen

Jak kusy masa spadlé na zem
Čekají hluchá na obraze
V němž sirný vítr rozfoukává
Ohavná hnízda podél cest
Víra je larva smrtihlava

Tak vstaň
A jdi
A dívej se

9 názorů

Safián

20. 08. 2012

Dát tip

Mně se to líbilo. Jen k prologu bych měl malý dovětek. Lidem se ani říkat nemusí. Stačí jen nějaká vějička a všichni, ať vědomě či nevědomě, dělají, co se po nich chce.

Člověk se asi má pokoušet... a v tomto směru chválím snahu nespoléhat, neparazitovat jen na síle tématu samotného, vůli k uměleckému tvaru. Na druhou stranu je třeba být hodně pokorný a při určitých tématech víc než jinde. Klišé, která jindy vlastně ani neurazí, se zde snadno mohou změnit v nestravitelné, nechutné bláto.