městem...někudy

zvuk bude padat

a tvojí cestou

nenašel sem

nikdy a nikde

nic čeho se přidržet

upad sem do spánku

ikdyž sem nemoh

upadal sem do hluboký

propasti bez jména

a

zřít tvůj jiskrnej vysokej postoj,

 od tý doby co žiju ve městě skal vyměnil sem moje tašky za světla hluku města, do tunelu ztracenejch duší jedu tak zběsile najít přátelskost tvýho zhroucení

…lžu sám sobě a beru se dolu a naplnuju se, objednávkou moře nějakýho Boha

…cesta do nikam pojídá moje kroky a já se poflakuju kolem celej v černý

tak mnoho zvuků převrácenejch v černou, tak mnoho zvuků připravenejch tě změřit