V zahradě

Prostor v zahradě

změnil se k nepoznání

Barvy tmavnou, obrysy mají lem z dýmu,

je po klekání.

Co ráno začíná, nyní v tichu tu končí,

tma do ranců světlo balí,

a hlasy s přízvukem stínů

jsou stále tenčí,

utichají.

Procitáš v sobě samém,

bohatství zevnitř ven proudí.

Ztemnělá zahrada v sobě krásu tají,

objev ji na místě známém...

...kdo oči má otevřené,

nezabloudí.

Nejsou to kouzla, ani čarovná moc,

když obrazy do nitra vrací se zpět

...a rámy jsou vyplněné...

Náhle tak jiný je Tvůj vnitřní svět...

...a na věži odbíjí půlnoc...