AchiTema - Přítel či nepřítel? (7.kapitola)

AchiTema – 7.kapitola

„Musíme už jít , zjistit informace a pak se za pár týdnů vrátit do vesnice.“ Metein se zvedl a bral batoh na záda. „Ale,co to tady uklidit?“ otázala se Temahe. „Co bys chtěla uklízet?“ nechápal. „No,to spálené dřevo a tak..“ Metein zvedl ruce a prudce s nima švihl na levou stranu. Dřevo se zvedlo a odletělo směrem do křoví , tam kam směřovaly Meteinovo konečky prstů. „Můžeme vyrazit.“ Zavelel a šel napřed. Achin pouze opřený o strom pokukoval na křoví,kam bylo dřevo odhozené. „Páni.“ Temahe byla ohromená. Pokoušela se zvednout. Před jejím obličejem se objevila ruka. „Pomůžu ti.“ Usmál se Achin. „D-Děkuju , koukám,že večerní slib zabral.“ Chichotala se Temahe. Metein uslyšel za sebou kroky. „Jste to vy? Achine? Temahe? „Ne,jsme ANBU Skryté Mlžné..dozvěděly jsme se,že..“ řekl muž co se náhle objevil ještě s druhým chlápkem. První muž se k Meteinovi přiblížil, stál za jeho zády asi metr od něj. Metein se prudce obrátil a probodl ho kunaiem. „P-počkat!! Co to dělá-!“ zřítil se k zemi. „Nikdo mi nepřekazí mojí misi!“ zakřičel Metein a rozběhl se proti druhému co stál opodál. „Proboha co se to tu děje?!!“ rozkřikla se Temahe ,když našla dva muže vypadající jako ANBU a Meteina držící si zraněnou ruku. --  Po dlouhé a únavné cestě se dostavily ninjové před Bramborovou vesnici. „Musíme přes sebe hodit pláště,aby nebylo vidět naše jouninské oblečení,nechci vyvolat konflikty hned pátý den cesty.“ Řekl Metein a vytáhl z batohu svitek,položil ho na zem a vyvolal Kuchiyose no Jutsu. Ze svitku vyletěli tři šedé pláště. Každý z nich měl jeden. „Díky tomuhle nebudeme nápadní,vesničané uvidí normální civilní oděv,tohle není jen tak ledajaký plášť.“ „Aha,už jsem si říkala,že plášť bude jak pěst na oko.“ Začala se smát Temahe. „Snažte se získat co nejvíce informací řekl chladně Matein a bez rozloučení šel k bráně vesnice.“ „Eh?!“ Temahe se zamračila. „A abych nezapomněl,podívejte se pak do kapes,podejte mi pak hlášení!“ zamručel Metein někde v dálce. „Tak .. kam půjdeme?“ Achin se podíval na Temahe. „Ty chceš jít semnou?“ divila se. „Já nevím, kapitán zmizel a sám jít nechci,neznám to tu.“ „Dobře , porozhlédneme se tu a najdeme přístřeší,protože bude co nevidět pršet.“ Temahe ukázala ukazováčkem na zatažené nebe. „Máš pravdu.“ Souhlasil a šel k bráně. *Konečně na sebe budeme mít víc času!* Prošly branou a byli na začátku vesnice. Děti pobýhaly kolem a majitelé stánků pomalu zavíraly. Grrrrrh,zakručelo v břiše Temahe. „M-Máš hlad?“ zeptal se Achin. „No,docela jo..ale všechny stánky už zavírají.“ Řekla tichým hlasem Temahe. „Jeden ne,podívej!“ ukázal Achin na konec ulice. Stál tam malý stánek s Gouredama. Oba šly k němu. „Dobrý podvečer přeju.“ Usmál se pán s kuchařskou košilí.“ „Dobrý den.“ Pozdravily na stejně. „Dáte si ?“ „Jednu Gouredamu s fokushim,prosím.“ Zavelel Achin. „Eh,já..nevím,asi to samé.“ Temahin hlas se chvěl. „Zachvilku to bude.“ Pán se znovu usmál a zašel do zadu. „Nikdy jsi ještě Gouredamu neměla?“ ototčil se na ni Achin. „Ne,pouze Rokeshi.“ „To jsem zase neměl já,..když zaplatím Gouredamu,slíbíš mi,že si zajdeme někdy na Rokeshi?“ „A-ano,slibuju.“ Řekla Temahe rozpačitě. „Už se to nese,pozor je to horké.“ „Arigatou.“ Když snědly svou porci,Achin vytáhl drobné z kapsy a hodil je na stůl. „Nashle.“ „Brzy zase přijďte,nashledanou!“ „Eh, kam jdeme teď?“ Temahe si zarovnala vlasy za ucho. „Vzhledem k tomu,že už je docela tma a jsem unavený,šel bych sehnat noclech,co ty na to?“ „Souhlasím.“ Oba se potulovaly po vesnici a hledaly přístřeší. „Tady je jeden dům,nevypadá špatně.“ Achin a Temahe vstoupily do budovy. „Dobrý večer,mohly bychom prosit jeden pokoj?“ otázal se Achin recepčního. *Vážně řekl jeden? To je skvělý.*myslela si Temahe. Achin dostal klíče a šel po schodech nahoru,Temahe ho následovala. Rozsvítil světlo a podíval se na postel. „Je tu jedna společná,ale to ti nevadí viď?“ „Eh,klidně si lehnu na zem jestli-..“ Temahe to  nedořekla. „Blázníš? Mě to vůbec nevadí,jsem tak unavený,že stejně usnu během chvilky.“ Zamrmlal Achin. Položil batoh, sundal plášť a svlékal si i tričko. **Zase vidím jeho nádherný tělo,srdce se mi zastaví radostí.** „Ty si nejdeš lehnout? Otočil se Achin ,který měl na sobě už jen spodní prádlo.“ „Jo-jo,jdu.“ **Asi čeká,že se svléknu taky..co mám dělat?**Myšlenky Temahe byly smíšené. Sundala si oblečení a byla také ve spodním prádle. Achin se na ní podíval a usmál se. „Čemu se směješ?!“rozčílila se a rychle skočila na postel,aby se mohla přikrýt. „Já jen,že jsem tě ještě nikdy neviděl takhle,pokud nemyslím na tvůj nahý výstup u vodopádu.“ Achin se začal smát nahlas. Temhe po ňom hodila polštář a začervenala se. Achin ho chytil. Brala do ruky další ,ale Achin ji chytil obě ruce a byl nad ní,takže Temahe ležela na zádech a Achin ji držel ruce. „Teď už po mě nic nehodíš co?“ smál se. Temahe se nemohla hýbat. „Už bychom měly jít spát.“ Pronesl Achin a dal pusu na Temahino čelo. *Co to dělá?* zachvěla se. Achin ji pustil a převalil se na druhou půlku postele. „Prosím zhasni světlo.“ Rozkázal naposledy Achin a pak se přikryl. „Jasně.“ Kývla Temahe nevědomky a šla ke světlu. Zhasla a opět se vrátila do postele. **Achin mi dal pusu na čelo..!!* pouze tohle jí běželo v myšlenkách.