Ticho

Jakpak se dnes cítíš

ve své samotě

možná i můru chytíš

na noční nahotě

m ůru s křídly sametovými

jako tvůj šeptaný hlas

v zahradě s tajemnými stíny

nám mezi prsty protek čas.

Dálka jak lano napíná mi žíly

a v nich se vaří vzteklá krev

prašivá válka, škřehotavé víly

teď mám kámoše na zádech.

Kolem je rozlámané město

rezavé testo

děsná změť

mám sotva sil na jedno gesto

vzdyť mám kámoše na zádech.

Už ani nezdravím

pobledlé přízraky

jedni si šeptají

ti druzí kříčí

jen dítě pohladím

nemám na zázraky

zeptám se, čí jsi

říká, ničí.

Kolem je roizlámané město

rezavé těsto

děsná změť

mám sotva sil na jedno gesto

už mám dva lidi na zádech.

Jakpak se dnes cítíš

ve svéí samotě ...