Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Strašák

22. 09. 2012
0
0
408

Ten strašák byl jak už to bývá u lidi kteří jsou geniální a v mladí měli dostatek alkoholu bezdomovcem.
Nebyl mladý, nebyl ani starý, Jeho věk byl zhruba stejný jako když vezmete 3 basy, vypijete polovinu a přidáte pět šest kousků. Žil v království míru a agrese zhruba tolik, jako má procent lékařský líh alkoholu. Za tu dobu měl pečlivě sestavený řád který by mu mohl nejeden „aznboňák“ závidět.
Vstával ráno okolo sedmé hodiny, posilnil se vybraným krabicovým vínem, značky „odpad Morava“ které nicméně chutnalo stejně jako kterékoli jiné moravské krabicové a jako kdekoli v pražské vinárně od Václaváku pod jeho most. Takto posilněn začínal svůj těžký „denodeňí“ úděl hned se vyprostil do svého rajónu sebrat láhve ještě před důchodcem, kterýžto jsou vlastně jen o krůček výš. Občas i něco k snědku a když to šlo hodně dobře i „ňákou „tu kačku z “nákýho hloupýho“ dobráka nebo cizince který nechtěl snášet jeho „vůni“ z půl roku nemytého těla cigaretách výpalku, pižma moči, vody záchodové a pižma jehož specifikovat blíže je nemožné Po obhlídce svého rajónu, který už byl spíše rutinní a ne srdcovka jako před léty, zamířil do obchodu s kapsami plnými i drobných peněz. Mezi drobnými byla občas i bankovka hodnoty nominální i padesáti koruna, opravdu… Takto bohatý jako šejk z Abu Dabí, rychle spěchal pro svou ambrosii tedy „krabicák“ z jižní Moravy. Po zaplacení skoro celé útraty (zbytek doplatili ostatní, neboť už nemohli vydržet s časem a „smradem“, v němž se nakonec některé produkty začali zlevňovat radši sami, neboť jim z ze vzduchu začala procházet trvanlivost, prodavačka prohlásila „Že mu prý dá jednou chlast taky červenou, zrovna jako jejímu starému, prý úplně stejný „ožralecký hovado“ Když došel do svého zahradního paláce se zahradami, myšleno keře, tráva stromy a stavby od toulavých psů, začalo se už smrákat i začal tedy, aby se neopozdil, do svých útrob lít celý den očekávané štěstí.
Pak už není jisté nic, snad jen to, že ráno ho tam našli „kluci“ ležet pod lavičkou, toho strašáka bez ducha, jako pod stolem k ránu v baru.
Rozlité červené víno kolem sebe. Červené víno, měl červenou..


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru