Psi dospívají

Dveře zaklaply. Vyběhl ven, s chutí. Směřoval do parku. Nejbližší volná lavička. Otevřít knihu a číst. Mohl to udělat i doma, ale tam je tma. Venku je vzduch. A ona. Vydrží tam sedět chvíli, vypije dvě piva. Kelímky. Ona nepřijde. A bude tam jen s knihou.

Venčení psů jako móda a relaxace.

Psi dospívají a hrají si s gumovými předměty.

Mizím v meziřádcích a s každým novým štěkotem zvedám oči a vykukuju z knihy ven.

Ona vede psa, pes vede ji a v hubě má gumové předměty. Panenka s ukousnutou hlavou, nebo prázdný obal od Coca Coly, to je jedno.

Utekl jsem na chvíli ven, doma byla tma, tady světlo, i když tu není ona. Ležím v meziřádcích a jenom občas vykukuju ven. Zahodím druhý kelímek od piva do trávy a zvedám se. Projdu kolem stánku s klobásami, zavoní mi. Vracím se stejnou cestou domů, jako jsem přišel. Venku je někde ona, psi pískají gumovými hračkami a ruší mě v četbě. Doma bude tma, nebude tam ona a ráno zase vyjde slunce.

Vybíhám s knihou ven, beru si deštník, kdyby venku byla tma, a lucerny začaly svítit a déšť začal padat a mně byla zima a pod deštník bych mohl vzít tebe, a knihu zahodit do trávy, koupit dva kelímky s pivem, schovat se v altánu, číst v tvých meziřasách, doma by bylo zhasnuto, venku rozsvíceno, ty bys nebyla doma, byla bys tady. A psi by na nás koukali, pustili by gumové hračky z huby a slintali by.

Dveře zaklaply.