AchiTema - 10/ Souboj! - Selhání mise

10.kapitola AchiTema – Selhání mise

Achin stál pár metrů od Meteina a Temahe. „Achine! Co tady děláš? Běž pryč, slyšíš? Jdi pryč!“ Volala zděšeně a zatínala pěsti. „To je mi milé poděkování za záchranu.“ Odsekl Achin a vytahoval kunaie na provázku. „Zvládnu to sama!“ Temahe měla přesvědčení,že Achina nepotřebuje k poražení Meteina a rozeběhla se proti němu. Zastavila se pár metrů od něj a praštila vší silou do země. Okolo Achina vytříštil z otřesené země ledovec. Měl nohy a levou ruku uvězněné v něm. Toho Metein využil a použil Jutsu. Temahe dostala zásah do hrudníku a zůstala ležet na zemi. Vytáhl z kapsy kunai a napřáhl se,že ji tím zabije. Ale ona holou rukou kunai svírala. Na zemi a na kunai se objevila její krev. Prudce ho z její dlaně vytáhl,ona se stačila zvednout. Měla odřené lokty,krvácející dlaň a krev jí tekla i z úst. Otřela si zápěstím ústa a otočila se na druhého chlápka,který stál za ní a vypadalo to,že má ještě poslední síly na úder. Neváhala,spojila ruce na pečeť a uvěznila i jeho v ledovém krystalu. Metein hodil několik shurikenů a kunaiů,ale Temahe se jim vyhla. Hodil je vyměřeně,ale nepočítal s tím,že na poslední okamžik se jim vyhne. Trefil ledovec,který se rozpadl. „Kde sakra je Gork?! Byl v ledovci!“ Křičel Nechápavě Metein. „Zmizel i s mým ledovcem.“ Odvětila a vytvořila další Jutsu. Na Meteina seslala draka z ledu. Ve chvíly,kdy ho uzavřel do sebe,se rozpustil. „Takže taky nemáš jen jeden element.“ Řekla Temahe a kus třička,který odřízla si ovázala kolem krvácející dlaně. „Máš pravdu,jsme dva.“ Složil pečeť pro další ohnivý útok a vytvořil asi 5 metrů od země hořící mrak. Achin zarazil kunaie co držel v ruce do ledovce a ty po pár vteřinách vybuchli. Dostal se z uvěznění a rovnou běžel k Temahe. Prokoukl totiž past,kterou na ni Metein udělal. Z Ohnivého mraku během vteřiny vyletělo několik shurikenů. „Teď zemřeš,Temahe!!“ Křičel Metein a hlasitě se při tom smál. Achin ji odstrčil a dostal čtyři přímé zásahy do zad,spadl na zem a vykašlával krev. „Achine!!“ Začala křičet a po tváři ji stékala slza. „Proč se do toho sakra pleteš?! Kazíš mi mojí misi!“ Metein byl naštvaný. „Jaké mise?!“ Temahe nevěděla o co mu jde. „Maličká,ty jsi to ještě nezjistila?“ Metein mluvil ironickým hlasem. „Mám misi zabít co nejvíce ninjů z Mlžné. Myslel jsem,že když jsi našla moje složky tak ti to dojde,ale asi jsi ještě hloupější než jsem si myslel.“ „Takhle o ni nemluv!“ Achin se snažil postavit ,ale po té co zvedl lokty,opět spadl na hruď. „Achine!“ Temahe si k němu klekla a začala rukama rychle přejíždět po jeho zádech. *Co mám dělat,co mám dělat.* „Temahe,prosím… pomož mi na vstát“ Řekl polohlasně. Temahe chytla Achina jednou rukou za pas a druhou kolem ramen. Opatrně ho zdvykla na nohy. „Ještě pořád máš kuráž bojovat?“ „Nedovolím ti,abys ji ublížil,je pro mě vším.“ Achin vytáhl jeden kunai ze svých zad a svíral ho v ruce. Kolem kunaie se objevolala chakra. Temahe se rozeběhla proti Meteinovi. Ale ten nepoznal,že je to klon a pěstí ji začal mlátit. Achin hodil kunai s chakrou po pravé Temahe,která stála za Meteinem. Zabodla mu kunai do nohy a vzdálila se. *Proč do nohy? Měla jsem šanci ho zabít! Co jsem to udělala!* Metein začal křičet bolestí a vytáhl kunai. „Kdy už konečně přestaneš používat klony a budeš bojovat jako pravej ninja,ty nevděčná huso!“ Přímo zuřil a proto se rozhodl zasáhnout její city. Pomalým krokem šel kulhavě k Achinovi,který sotva lapal po dechu. Chytl ho pod krkem a odhodil. Spadl na záda,takže se mu kunaie zarazily hlouběji. „To už stačí!“ Řekla Temahe a chtěla vytvořit pečeť,jenže ji Metein také chytil pod krkem. Držel ji několik centimetrů nad zemí. „Takže sis celou naší misi vymyslel,abys nás mohl zabít?!“ Nemohla dýchat,ale polohlasně ze sebe vydala tuhle větu. „Přestaň se tak otravně ptát,pochop,že ty jsi to co jsem celou dobu hledal. Měl jsem za misi zabít co nejvíce ninjů a najít zkoumaného.“ „Zkoumaného?“ Řekl Achin,který se zvedl na kolena. „Tys mu to neřekla Temahe? Jak směšné.“ „Ne,nedělej to.. prosím.“ Špitla před tím než ji odhodil. Narazila zádama a hlavou do stromu. Krev ji stékala po celém obličeji,hrudníku a na rukách. „Když byly Temahe 3 roky,unesli ji a zkoumali její Kkekei Genkai,které se jim podařilo rozvynout a zdokonalit na další schopnost. Jak vidím sám,její schopnosti dobře trénovala,jinak by je nemohla používat a do pár let by ji ty schopnosti samy zabily. A teď,když se stala Jouninem,měl jsem za úkol ji najít a ty schopnosti získat. Budu hodně odměněn až zjistí,že je mám.“ Metein se smíchy popadal za břicho. „Ani tvoje matka nás nedokázala zastavit,když se pokoušela tě chránit.“ „Cos to řekl?!“ Temahe se opřela o strom a prudce se zvedla,z toho se ji trochu pomotala hlava. „Copak si myslíš,že tvá matka zemřela při misi jak ti údajně řekli? Ne,zemřela šéfovo rukou.“ Stála asi pět metrů od Meteina. Natáhla ruku pro kunai,který ležel na zemi a držela ho. „ Co s tím jako chceš dělat? Tvou mrtvou matku ti to stejně nevrátí! Musím uznat,že byla docela hezká a také uměla dobře křičet,když ji bodaly a bodaly!“ Temahe už to nevydržela a se slzami v očích bežela proti němu. Vzala kunai a odřízla si vlasy,které byli dlouhé až k jejímu pasu. Husté prameny se proměnily na šest širokých kusů ledu a zabodaly se do Meteinova těla. Z úst mu tryštila krev a na zasažených částech těla se krev prosakovala do oblečení. Jednoho krystalu se Temahe chytila,aby nespadla a zahleděla se sténajícímu muži do obličeje. „Kdo za touhle misí stojí? Mluv rychle,protože led se ti dostává do buněk a ty pak odumírají.“ Říkala vše vážně a s důrazem. „Hakaiové z tebe vážně udělaly monstrum.“ Temahe se v ruce přelomil krystal,který byl zabořen hluboko v jeho těle a kterého se držela. Metein upadl mrtev k zemi. Temahe se zapotácela,ohlédla se na Achina a kulhavě,drživ svůj odřený loket se k němu pomalu přibližovala. „Achine,prosím,prosím vydrž,neumírej!“ Měla celé mokré tváře od slz. Upadla na zem vedle a hleděla na něj. „Achine..“ Řekla tiše. Oba byli bezvědomí. Po pár minutách se k nim dostavily ANBU z Mlžné. „Proboha,podívej se támhle! Zkontroluj jestli Metein žije,já se postarám o ty dva.“ Rozkázal muž v bílo-modré masce a plášti. „Metein není mrtvý.“ Odpověděl druhý,skloněný k tělu Meteina. „Proboha co se tu stalo?!“ Divili se. „Honem, vezmeme je do nemocnice,ještě žijí!“