sobec

Bylo jí 22, teda 22 a půl. A byla přesvědčená, že k životu nikoho nepotřebuje.

Vyjma několika málo jí blízkých lidí, na které byla naopak fixovaná až příliš, myšlenka na to, že by je měla kdy někdy ztratit ji dokázala vždy zcela ochromit, a jen s velkým sebezapřením ji dokázala zapudit. Často na to myslela, často jí to děsilo, nebyla schopná si představit jak by fungovala dál. Někdy jí v těch chvílích napadalo, že život je život a smrt k němu prostě patří. Ale s hrůzou si uvědomovala, že v přímé konfrontaci s ní by neobstála.

Přesvědčení, že nikoho nepotřebuje a že na svůj život stačí sama, jí drželo přesně v těch chvílích, kdy prožívala to klidné období svého života, byla si jistá sama sebou a měla pocit, že opřít se dokáže zrovna tak dobře sama o sebe jako o jiné. Byla sobec. K tomu ještě tvrdohlavá. Neměla potřebu se někomu vnucovat, lízat mu rány, když se nepřizpůsobili oni jí, ona jim jen těžko. Ale jen do té doby než je potřebovala sama, než zjistila, že opírat se sama o sebe je víc než jen těžké. Pak toužila po tom čím ona sama ostatním byla jen zřídka. Dobré období střídala ty horší. Stejně jako její potřeba být sama sebou, svobodná ve svém prostoru, s potřebou být ujišťována, že dělá dobře a že nestojí proti všem sama.

Byla sobec? Měla její matka pravdu, když jí jako mladistvé říkávala, že je sobec, stejně jako její otec. V době kdy se její rodiče rozváděli, právě pro nevěru její ho otce. V době kdy se jí bortila ta jediná jistota v kterou věřila a ona nebyla schopná být pro svou matku tou pravou oporou. Snad ani nemohla. Tenkrát byla sobec a řekla plno věcí, ale nikdy jich nelitovala. Každý je tu sám za sebe, a pomoc si musí každý sám, myslela si tenkrát a myslí si dodnes. I když vývoj pozdějších věcí, jí pomohl daleko víc pochopit její matku v té době. A sama se pak dostávala do situací kdy po lidském ujištění toužila víc než po čemkoliv jiném.

I tak zůstala sobcem. Nepoučeným. V dobrém období nepotřebovala nikoho, ani si pamatovat jména právě představených kamarádek své sestry...právě měla období kdy žila sama se sebou, zcela sobecky.