Nafukovací

Kéž by byl den

nafukovací.

Nafoukla bych si ho

a plula na matraci

jezerem hodin,

co neúprosně tikají.

V barevném albu

přibude pár fotek

a toužebných řádků.

Unášena větrem,

stihla bych odeslat pohlednici,

kterou jsem ještě nenapsala.

 

xx xy

Prach a smetí

telefon - zavěsit

zmást nepřítele

skokem do jeho chřtánu

nasadit úsměv

a ubít svědomí

zalepit plášť

a duši vypustit

vyvětrat a pustit

smrad ven.

Jen hořká chuť Ti zbyla

v tašce plné odpadků,

co přivázali Ti ji

k noze.

Co jsi to udělal?

Proč?

Ptáš se a nevidíš

vlastní ruku

co dělá uzel.

 

Hra stínů

Na zdi

v nitru stínů dvou srdcí

„Dej se mi“ křičelo jedno

aniž bylo slyšet.

„ Já se ti dám“ a nepohnulo ústy

A tak druhé pozřelo jedno.

Jedno toužilo po naplnění,

avšak ztratilo se v tom druhém

i se svou prázdnotou.

 

 

Plouživá

Piju vodu z kaluží

líně se ploužím ulicí

a vleču

si svoje kameny

na provázku červeným

míjím lampy  i lidi

představy

mám pochybný

moje nohy

z olova

a duše

jako popelník

ruce

jsou skleněný

a srdce

mám bolavý

čekám tu  na vánek

co osuší moje slzy.

 

Nedělní

Každý si hledá

své místo

v rychlíku.

Letmý pohled

prokoukne člověka

co sedí tu

s Tebou.

Nechci být poznán

a krčím se

v koutku

výmluvy jsou na nic,

když musím tu být.

Sledovat vrásčitý obličej

toho naproti

a dělat, že se mě to netýká.

A počítat sloupy a tunely.

Než zase půjdu

po svých.

 

 

---