TELEFON

  Den je tak krásný a noc ,.

je tak tmavá.

Já doma čekám,jen tvá

dívka hravá. 

Všichni kolem doma vidí mne a mou tvář,jen ty lásko…

Vidíš mou duši

A když jsme spolu,

tak se usmíváš.

Nevnímám prostor,

nevnímám čas.

Já čekám tu stále,

čekám až zavoláš.

Pak rozezní se kolem,

telefonu známý zvuk.

Já usměji se …zvedám

a vím,že na druhém

konci promluví můj

kluk.

Řekne…,,Ahoj LÁSKO,jsem rád,že tě slyším“……

Já usmívám se stále

a přesunem se spolu

do sféry vyšší.