Na první pohled, na první střetnutí 6.Kapitola

Rüshi nervózně přešlapovala po pokoji, už bylo před šestou a každou chvíli měl přijet Hitakaru. Najednou se rozřinčel zvonek, Rüshi vyběhla z pokoje, a běžela ze schodů, zkontrolovala se v zrcadle a s úsměvem otevřela dveře. O zábradlí schodů se opíral Hitakaru, usmál se. „Můžeme jít?“ Rüshi souhlasně kývla a polkla knedlík v krku.

„V kině dávají Batmana, můžeme jít na něc co?“ zeptal se Hitakaru

„Můžeme..“ pípla Rüshi a dál se na něj s láskou dívala

„Dvakrát prosím..“ řekl Hitakaru u pokladny.

Film byl skvělý. Když vycházeli z kina byla už velká zima. Rüshi se otřásla.

„Je ti zima?“ zeptal se řečnicky Hitakaru a dal Rüshi svou mikinu.

Hitakaru se začal protahovat a když dával ruce dolů, jednu dal Rüshi kolem ramen. Usmál se na ni. Ona se usmála na něj. Šli se projít městem a zatím si povídali.

Hitakaru se i s Rüshi zastavil. Hitakaru si něco vytáhl z kapsy, byla to malá bílá stuha, zavázal jí ji ke sponce ve vlasech. „Ať ti to pořád nepadá do obličeje, chci na tebe taky vidět kočko“ řekl a mrkl na ni. Rüshi ztuhl úsměv na rtech. Takhle jí neříkal nikdo jiný než Maikeru...

„Copak?“ zeptal se Hitakaru.

„Ale nic“

Šli dál a Rüshi si najednou všimla Maikera stojícího pár mětrů od nich. Tvářil se nechápavě, a hlavně zraněně. „Mai..“ řekla Rüshi a Hitakaru se otočil jeho směrem. Maikeru se chvíli ještě díval z jednoho na druhého a pak se rozběhl pryč. Rüshi nechala Hitakara Hitakarem a rozběhla se za ním. Hitakaru neváhal a rozběhl se za Rüshi. Ta mezitím Maikera ztratila.
Jitakaru ji doběhl. „Co.. co se děje? Kdo to byl??“

„Můj.. můj nejlepší kamarád..“

„Aha, a proč před tebou utíkal?“

„To je jedno“

„Hm..“

 

Rüshi se otočila k Hitakarovi. „Promiň..“

„Nemusíš se omlouvat...“

„Budu muset jít..“

„Nevadí, uvidíme se zase příště, nechceš hodit domů?

„Ne, ne dobrý, já se projdu...“

„Dobře, tak se měj..“

„Jo... ty taky, měj se..“

Hitakaru k ní popošel a dal jí letmě pusu na tvář, pak odešel“

Rüshi byla mezi dvěma světy. Svět Hitakaru a svět Maikeru... A nevěděla kterého si má vybrat.

Šla nejistě domů.. nohy s ejí pletli a ona každou chvíli klopýtla.

 

11

Ale konečně byla doma. Převlékla se do trička na spaní. Na jednu stranu postele položila Hitakarovu mikinu. A na druhou si položila plyšového medvěda on Maikera. Objala obě dvě veči a v této poloze usnula.

---