křik Havranů: Záznamy I

Hap Harraan - Havrani. Mutanci. Vrazi. Zabijáci ve službách čarodějné školy, vlastně zabijáci... jejich poslední naděje na přežití. Proč vznikla tahle nestvůrná monstra v lidských tělech? A jakým způsobem vznikala?

 

Úvod do ságy "křik Havranů", která se volně inspiruje tvorou mistrů fantasy A. Sapkowského a S. Eriksona, Vás snad zaujme. Stejně jako její četná pokračování. Děkuji za každé přečtení.

Ze záznamů čaroděje 1. kategorie, mistra Perloroda
„O vzniku a vzestupu Hap Harraan“

 

(úvod) Je dobře známo, že se nám, mistrům Žáreňské věže, podařilo něco, co bylo považováno za pouhý mýtus, či přímo smyšlenku. Před osmi sty lety se mluvilo o školách, kde se vyučovali muži (pozn. výhradně lidé) v umění zabíjet stvoření, odporující přirozenému řádu. Říkalo se jim vědmáci či zaklínači a tajemství jejich úspěchu spočívalo v genetické mutaci lidského organismu. Jak je jistě známo, velmi podobných úspěchů dosáhla i Žáreňská škola, v podobě sice neveliké, zato neuvěřitelně účinné armády Hap Harraan…

 

***

 

Ze záznamů čaroděje 1. kategorie Lann-I
„Cena úspěchu“

 

(strana 7, 1. odstavec) Na náš ostrov připlulo na deset tisíc mužů a žen denně. Studentům a nižším mistrům bylo zakázáno cokoli říkat, informace byly tak tajné, jak jen mohly být. Přiváželi nám lidi, elfy, trpaslíky, gnómy… objevily se tam snad všechny známé rasy. A snad i neznámé. První, čeho jsem si všiml, byly jejich vztahy – bylo s podivem, jak lhostejně na sebe reagovali zloději a vrazi se šlechtickými levobočky a renegáty z naší vlastní školy. Z rekrutačních archů jsem vyčetl, že se verbovalo nespočitatelně vyšší množství jedinců – cestu na ostrov přežil možná jen každý pátý. Nechci ani přemýšlet, jakým podmínkám byli vystaveni při cestách v okovaných vozech…

(strana 54, odstavec 11 - úryvek) … pozoroval jsem jámy celý den ve svém zrcadle a přiznám se, že jsem byl zděšen. Jako by se z inteligentních tvorů stala zvířata, bojující o přežití. A popravdě, tak to snad i bylo. Co jsme to začali? …

(strana 69, odstavec 3) Subjekty, které přežily neuvěřitelně těžké podmínky jam, byly převezeny do refektářů a byly nakrmeny. Dostaly jeden den odpočinku v celách studentů, kteří byli na výše zmíněný časový interval přemístěni na sousední ostrov, a mezitím probíhaly přípravy na další část jejich testování. Jsem si jistý, že jeden každý z nich byl zcela vhodný kandidát, ale Velmistr mě – ani nikoho jiného – nechtěl poslouchat. Rozhodl se, že jeho postup bude jediný, který je třeba aplikovat. Proto jsme připravili sadu nesplnitelných úkolů. Byl bych překvapen, kdyby se vrátila třeba jen desetina těch ubožáků.

 

***

 

Ze záznamů mistry čarodějky Temnicky
„Hrůzy předválečné a tíha hříchů“

 

(strana 9, odstavec 9) Není třeba se zmiňovat o tom, co jsem viděla prvních pár měsíců. Byly to totiž hrůzy, které nejsem schopna, ba ani ochotna, svěřit. Proč, ptám se sama sebe, potažmo těchto stránek. Protože jsou důkazem naší viny a nevyvratitelnou ukázkou toho, jak jsme pokřivili kdysi tak vážené umění čarodějnictví. Čtyři pětiny duší zemřely v mukách a bolestech, když se snažily přežít naši krutost. Úkoly, které plnily skupiny (obávám se říci šťastlivců) přeživších, nebylo v lidských silách vykonat. Přesto se vrátilo více než pět procent skupin v původním počtu tuctu členů a téměř dvaadvacet procent ze všech skupin splnilo zadání. Pokud se nemýlím, z patnácti tisíc se vrátily skoro tři. Takový úspěch nikdo nečekal. A o to větší byla bolest při vědomí, jakou hodnotu přikládáme životům „podřadných tvorů“.

(strana 15, odstavec 1) Velmistrova taktika se ukázala ze dvou stran, a to jak úspěšná, stejně jako zbytečně krutá. Úspěch spočíval v původní myšlence a to najít ty nejdokonalejší jedince. Zbytečná krutost však vyřadila i mnohé jiné, kteří by možná uspěli. Na mé námitky nereagoval. Nebylo to tak dávno, kdy se z První říše vrátil špeh tvrdíc, že se Císařská škola mobilizuje k boji. Je potřeba přistoupit k urychlení plánů a dvěma tisícům třem stům osmi rekrutů podat mutagenní látky. Jejich vývoj ale není dokončený…

 

***

 

Ze záznamů velmistra Žáreňské školy Angella
„Záznamy“

 

(strana 441, odstavec 6) Došel jsem k závěrům, že každá mutagenní látka, vyvinutá jedním kterým mistrem, působí jinak. Největší úspěchy (výčet dle míry přežití testovaných subjektů) má mistr Bláznivý Aswahhem, neprozradil však, čemu za ně vděční. Pravděpodobně využívá jiných postupů – mezi nejlepší výtvorů počítá míšence Yoletha (pozn.: syn mistra Zlatookého, mutace u něj vyrušily většinu magických vloh), člověka Hastnera (pozn.: levoboček hraběnky Marie z Lustu), míšenku Karcowu (pozn.: mutace u ní vyvolala extrémní nárůst magických schopností) a Ravennu (pozn.: neteř). Výčet jeho úspěchů dalece převýšil ostatní mistry, poměr úmrtnosti k přežití je jedna ku jedné. (Pozn.: nutno zjistit důvod)…

---