TOUHA V NEVĚDOMÍ

TOUHA V NEVĚDOMÍ

 

Chci s tebou souznít Vesmírem,

Opustit všechno to prohnilé,

Co je tu všude kolem nás,

Vyrazit jen tak na výlet,

Zahodit prostror, ztratit čas

 

Už nevím kdo je kdo, kdo jsem já

Co se fakt děje, co jen se zdá

Co pravdou je, co doopravdy není

Co je věčné a co se věčně mění

 

Už ani nevím, kdo vlastně jsem,

Matně se slyším, jdu za hlasem,

Který mi zřejmě patří, či ne?

 Zase se střídá s nocí den,

Něco se rodí a něco hyne

 

Už ani nevím kde je nahoře, kde dole

a také to, jak bolívá bolest,

Už si o ničem nic nemyslím,

Všechno se točí v jednom kole,

A já se točím za tím vším

 

Co tedy ztrácím, o čem pochybuju

Nevím nic a proto nelituju

Cítím se dobžer, či špatně snad?

Co ke mně přichází respektuju

A už se neumím ani bát

 

Chci s tebou souznít Vesmírem,

Opustit vězení v bastile

Slyšet jen dvou srdcí melodii,

A s nikým dalším to nesdílet,

Žít a nevědět, že žiji

 

Chci s tebou souznít Vesmírem

Opustit všechno již prožilé¨

Být jako jeden, teď a tady

Na božím díle se podílet,

Navěky, spolu, dohromady

 

 

---