Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seÚdiv
Autor
Max Hutar
ležela tam
plakala
podruhé
jednou to nestačilo
no světe div se
ležel jsem tam s ní
říkala proč nepláčeš taky? plač
se mnou, necítíš, že je konec
a ty dvě, co jsem ukáp, byly studený
možná mi to stačilo už předtím
možná mi to nikdy nestačilo
ale pro boha, tu ženskou nerozhodnou...
bůh dal, bůh vzal,
co se divíš?
co se divíš, že to lidem
přijde nespravedlivé
4 názory
Ahoj Marjánko, mám radost, že jsi se stavila a že se ti líbí! že tam to pak ta žena bůh naruší, nojo, narušila.
sluncem_zvláčnělá_zběsilost
01. 02. 2013Ahoj Maxi, zajímavá, zvláště se mi líbí první dvě strofy... ta něžná a přece řezavá intimita je pro mě potom Bohem ženou jaksi narušena...ale celkově...ano!