Vteřina

Já, jež jsem snem 
probouzím se tebou 
a pak, kdy jen jsem na vteřinu 
v ní pojmenoval jsem všechny, kteří mi vyznali lásku 
a byli to 
ty, se kterou jsem se nalézal s ústy tekoucími jako voda      
malý pes co jindy ležívá hostům u nohou, než ta, k níž nesmí do postele, dopije čaj s rumem     
a ten naproti, se jí přestane dotýkat na stehnech  
holka skákající panáčka, podobného schématu vepřového masa z nuceného výseku
major, který mne poslal do píči 
Michaela z Brna, jejímž neplnoletým milencem jsem byl po celý víkend 
ale nikdo nekontroloval občanky, tak jsme si dali pivo   
bezejmenná z bratrovy svatby, jen nevím kterého a ze které 
rezavá kočka, která se mi tře o kalhoty kdykoliv jsem smutný
a taky Ježíš, jemuž nosívají zvadnout květiny a to především tulipány 
abych málem zapomněl na Boha, jako obvykle 
já jen se dívám, jak koruny stromů vrůstají do nebe 
a zavírám oči, abych byl podoben Měsíci 
v jehož nedokončeném kruhu lze spatřit jednu z vnitřních podob 
jimiž si uvědomujeme například vítr 
nebo prázdnotu žárovky
a světlo venku, které nikdo neumí zhasnout