Žár

V náruči mně svíráš

tvé oči planou

tvou vášeň já cítím

když rty mé s tvými splynou.

 

Célé tělo žár mi spaluje

tys ten plamen, jež mně v moci má

tys ten vzduch, co ho rozdmýchává

tys ta síla, co mně polapila.

 

Tvůj pohled, tak mocný je

tvé myšlenky, tak krásné jsou

kéž bych jim rozuměla,

když o mně jsou.

 

Životem mně nazýváš

úsměvem mně hladíš

avšak v noci se skrýváš

snad se mně nebojíš?

 

Má blízkost ti sílu dává

tu energii potřebuješ

avšak najevo mi dáváš

že už mně nemiluješ.

 

Mé ztráty se bojíš

přes to si ji přeješ

svoboda ti schází

když ve mně žiješ.

 

Poslední obětí mi skýtáš

a pak zbohem řekneš

lásky se bojíš

račí se ji zřekneš.

 

Světem se touláš na mně myslíš

ve dne mně všude vídáš

v noci o mně sníš

proč pak se trápíš?

 

Náruč tvá mi oporu skýtála

bezpečné tvé kraje byli

široké lány tvého já

známé pro mě byli.

 

Čas nečeká, utíká vpřed

než se ohledneš

jinde jseš

opravdu to chceš?

 

---