Kdyby

Je skoro půlnoc

Stojíme na terase a koukáme na usínající Žižkov

Sem lehce nervózní a kouřím druhou cigaretu v řadě

Ona popíjí víno

nějaken Saviňon,

co nechává malý červený flíčky na jejích popraskaných rtech

 

Březen, ale jaro v nedohlednu

Je prokřehlá na kost

V duchu doufám, že je to tou zimou

 

Vrátíme se dovnitř

a já jí naliju zbytek vína do skleničky

Jako každá láhev i slova maj svý dno,

za kterým už nic není

Podívá se na jízdní řád,

schová mobil do kapsy

a natáhne se pro šátek pohozenej na posteli

 

Pod úsměvem a slovy sem rád žes přišla se jen snažím schovat svou zoufalost

… běsnění, touhu, vášeň, bezradnost

 

Přidržím jí kabelku, když si obléká kabát

ona mě políbí na tvář

a dveře se zabouchnou

 

Je ráno

v delíriu sedím u kuchyňskýho stolu

smrťák, že v něm lžička stojí

a snažím se vybavit si ten moment, pocit

kdy sem oběť okamžiku

bez plánu

bez myšlenek o budoucnosti

Kdy se svět zastaví a nic kolem není důležitý

 

A vím, že sem jen srab,

zbabělec, naivní blázen,

co svírá hrnek kávy v prázdný kuchyni

a jak mantru opakuje kdyby … kdyby ...

---