Díky bohu

jsou rána deštivá

jsou i mezonetová

smutná či šťastná

je tu něco nepředvídatelného

nejsou to rána

 

jednou nahoře

víckrát dole

bojím se aby ten pád nebolel

mám křehká kolena

pod tíhou rupou mi šlachy

 

kostky jsou vrženy

jaktěživ jde o lásku

spojit dvě těla dvě duše

koho to napadlo mi řekni

těžší věc není díky bohu

 

slyším smyčče stále dokola

slyším ty noty srdečního rytmu

nevěřil jsem botám svým

natož těm cizím

lovec neumím být ale získal jsem trofej

 

ať už slunce vychází nebo soumrak hrotí spící

světlo se mi neztrácí díky mojí zlaté minci

---