Kráčím s Tebou dnem i nocí...

Kráčím s Tebou dnem i nocí,

vedrem, větrem, pouští i vichřicí.

Jdeme vedle sebe, držíc se za ruce,

už nikdy se mi Tě opustit nechce.

 

Vzhlížím k Tobě jako ke snu,

který se mi konečně zhmotnil v realitu.

Tvé oči, úsměv i hlas,

to vše a mnohem více ve mně způsobuje třas.

 

Když promluvíš, je to jako rajská hudba,

když se usměješ, je to jako namalované od van Gogha.

Zadívej se do mých očí a nech mě hádat,

zda se konečně už můžu po Tobě divoce sápat.

 

Řekni mi pár krásných slov,

ukaž mi tu krásu věčných dob.

Pohlazením zahrň mě až do skonání,

ať ani Ty a já už o tom nemáme zdání.

 

Existuje mnoho cest,

záleží jen na tom, kterou a kým dáš se vést...

---