Nový den se začal...

Nový den se začal,

starý osud pokračoval.

 

Nejsem sama, ale s Tebou,

nejsem samotná, nyní již milovanou.

Co se dá na tohle říct?,

nejspíš mlčet a nic víc.

 

Oči Tvé třpytí se jako svit měsíce,

ruce Tvé mě objímají, pustit nechtíce.

Naslouchám každému Tvému slovu,

a snažím se uhádnout, zda jsi mi otevřel svého srdce bránu.

 

Tvůj smích mě povzbuzuje

a postupně přinucuje.

Zeptat se na důležitou otázku:

,,Máš mě rád, miláčku?“

 

Zda jsou to city neměnné,

nebo jen pocity přechodné?

Zda mi nabídneš svůj bok pro strastiplnou cestu,

až tam, kde nebude žádného protestu...

---