Dáš mi vědět jednou...

Dáš mi vědět jednou,

až odejdeš na cestu nenávratnou?

Pohladíš mě po ruce a políbíš na tvář,

jako když jsi mě měl rád?

Zamáváš mi na odchodu,

něž se naše cesty rozejdou na věčnou dobu?

Vyjdeš mi pak v příštím životě v ústrety,

zavadíš o mě pohledem a nebudeš zklamaný?

Jakoby náhodou pozveš mě tam,

kde jsi mě zanechal stát?

Mnoho stromů odkvetlo,

mnoho lidí zmizelo.

Jen něco tu stále je,

napovím Ti, nehádej.

Nejvyšší cit, za nějž bych život dala,

láskou jsem to jmenovala...