Plaj, plaj, světlo mých nadějí...

Plaj, plaj, světlo mých nadějí

čekám jen na tvé znamení.

Že můžu splnit si vše, co jsem kdy chtěla

a nebudu za to nikým odsouzena.

Zář tvá dává mi naději,

že tohle nebude šance poslední.

Jsem tak upřímná a věrná,

možná posedlá až do nekonečna.

Nenechám si vzít poslední střípky,

ať už to pro druhé neznamená víc než křivky.

Že se zdám silná být?,

tak tomu snad ani nikdo nevěří.

V hloubi duše jsem tak slabá,

závislá a povadlá.

Že to zní jako sebelitování?,

Nu což, zřejmě klame zdání...