Když ráno svítá...

Když ráno svítá, říkám si:

,,Bude tento den nějak odlišný?“.

Dívám se na oblohu a sním,

můžu si něco přát, smím?

 

Je dopoledne, naděje plno,

že všechno bude jinak, na úplno.

Jak se blíží poledne, slábne,

jsou snad mé naděje marné?

 

Odpoledne přináší zvraty,

má přáni jsou bez úplaty.

Nechci vše jen tak pokorně přijímat,

budu rozhodovat a říkat.

 

S večerem se snáší tma,

neúprosná a neměnná.

Přemýšlím a ptám se:

,,Je na světě dobrotivého rádce?“

 

Mé myšlenky a sny bloudí,

noc je úplně obklopí.

Však ona je mým příslibem,

že nikdy s našimi přáními nezahyneme…

---