Díky za každé nové ráno

           ...Díky za každé nové ráno? Ale komu? Snad Bohu, snad sami sobě, že se ještě chceme probudit?
           Dívám se  na korky včerejších lahví vína, stojí tu jako odsouzení na odstřel. Jejich osud bude tímto zapomenut, ale jejich předchozí příběhy s námi zůstanou.
           Dneska ráno asi nebudeme vědět co říct, nebo toho bude tolik, že to stejně nedokážeme všechno vyslovit. Možná bysme oba raději stáli před palem kulometu (jak ty špunty) a v poslední chvíli se obraceli k Bohu, než se dnes s hlavou plnou myšlenek, až bolavou, spolu, ale každý sám probouzeli...