Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Když jsem ještě žila

23. 03. 2013
6
7
443
Autor
Annabella

Divný pocit, vrací se ke mě něco, co je pryč a mrtvé. 
Nechci, aby to vypadalo, že si necením přátelství, co mám. 
Jen ho nedovedu docenit dostatečně.

Ráda na sebe nechávám čekat
Vypadám pak jako někdo
Na koho se čakat vyplatí

Pravda ale bolí
Trochu
Malinko

Lidé na mě čekají
Pomlouvají
Potají

Hledám roztříštěné kousky svého srdce
Když jsi odcházel
Nechal sis pár střepů na památku

Úplně to chápu
Taky bych nějaké chtěla
dva nebo tři, abych byla celá

Střepy prý přinášejí štěstí
Ale asi jen když nejsou zabodané do plic
Bolí mě i dýchat

Když se mnou nemluvíš

Když jsi mě opouštěl
Umřela jsem
Na chvíli

Musela jsem zadržet dech


7 názorů

Benetka
27. 08. 2013
Dát tip
No tak to se domnívám,že holky to prožívají víc...I když to bude spíš případ od případu.Každopádně ale je to trápení ta LOVE... :-/

Annabella
07. 04. 2013
Dát tip

Jak které. Já to normálně taky neprožívám (většinou ani není co, protože už to ztrácí smysl), ale občas to prostě přijde moc nečekaně. Děkuji. :)


AJ. A to už jsem si myslel, že ženy (dívky), to tolik neprožívají. :) Znám T*


Annabella
01. 04. 2013
Dát tip

Děkuju vám.


Benetka
31. 03. 2013
Dát tip
Někdy nestačí ani jen být.

Čudla
24. 03. 2013
Dát tip

Ten pocit znám. *


verulinda
24. 03. 2013
Dát tip

mně se to líbí, t.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru