Odchod zvonu

Rozbitý zvon v tvaru kruhu nahlas mlčí

jak v pohádkach jedlé jedle

fosforeskujici za vánoční stromečky

 

Ustrojené po vzoru skupiny cenzorů,

rovné jak vojací v pozoru při dozoru

s úbory bez vzorů

 

V řadách kruhů vytváří zvon barevnou duhu

snad traktorista dokola jezdící

s štětcem místo pluhu

 

V poledne lednovém srdce zvonu bije

jak udušené barvou

pod tihou sněhu kovy chřadnou

 

Bez doprovodu ostatních zvonů,

netvoří zjevně ozvěnu

je jen zvěčněnou zvětšeninou

zevních zvuků bez moci hluku

 

Místo času oznámil světu

sněhem prosáklou

poslední větu

 

---