Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Čarodějnice

29. 04. 2013
0
5
815
Autor
Britrik

Drahý bratře v Kristu

ctěný Kristiáne,

udělat se to muselo. A kdo jiný měl zlikvidovat čarodějnici, než kněz. Kněz řádu, který v sobě spojuje nejen boj duchovní, ale i ryze světský, fysický.

Být takovým knězem Německého řádu, drahý příteli, není zrovna med. Rytíři ti dávají jasně najevo, že oni jsou ten vládnoucí stav. I sám velmistr je laik. Kněží jako by snad byli nutné dobro, které jim bylo vnuceno pro jejich vlastní spásu. Ne každý totiž žije svatým životem. A každý se potřebuje někdy vyzpovídat. Však to znáš sám jistě dobře. Někdy bych s tebou docela měnil, Kristiáne. Klidná, venkovská fara - jen několik dřevěnic a kamenný kostelík. Za zády opat se svou infulí a všeobecná úcta.

To když uvidí lidé na cestě mne, nejen že neuhnou, ale ještě bodnou koně do slabin. Jen tak tak uskakuji do strouhy plné bahna a věcí, které raději nechci znát. Černý kříž na bílém podkladě je jak medvědovo oko pro včely.

Rád vycházím z hradu a vydávám se do polí. Po nešporách, když zapadá slunce, lesy jsou tiché a tisíce hvězd se potuluje až tam, kde sídlí Bůh. Občas musím bušit na bránu a knechti ze mě mají legraci. Už mě dobře znají, přestože mezi stovkami rytířů a kněží, jsem sotva půl roku. „Bláznivý Blasius,“ smějí se primitvní slovní hříčce. Nemá valně smyslu připomínat, že jsem Blažej. Blažej z Křemence. Taková slova jejich germánské huby nikdy nevysloví. Odpusť mi hrubost, ale ani já nejsem svatý.

Zapovídal jsem se, promiň, drahý příteli. Tedy, k věci. Komtur rozhodl, že zrovna já půjdu vyřešit problém, s nímž náš hrad oblažují vesničané ně zrovna krátký čas. Alespoň to tvrdí všichni, s nimiž jsem o tom hovořil. Bratr Anselm, obrovitý Frís se tvářil podivně, skoro bych řekl, že měl strach, když jsem se ho ptal, co na Maliníku mají za problém s čarodějnicí. Maliník - takové roztomilé a neškodné slovo. Přesto právě tam prý sídlí zrůda, která unáší děti, pije jejich krev a zlikvidovala celou jednotku knechtů. Prý, před lety. A tuhle zrůdu mám vyřešit já, ubohý a nehodný kněz Pána našeho Ježíše Krista! Naprosté šílenství. Samozřejmě, Bůh musí triumfovat a pohanské způsoby zmizí spolu s jejich modlami, skřítky a čaroději.

Modlím se a doufám, že povídačky jsou pravdivé sotva z třetiny.

Zůstávám v Kristu

Tvůj

 

Blažej


5 názorů

Britrik
30. 04. 2013
Dát tip

Bude snad zítra. Záleží na Blažejovi, jak rychle se vydá na cestu a bude-li schopen psát :)


lenkak
29. 04. 2013
Dát tip

To jsem právě postrádala, zmínku, jestli je to jen začátek. Protože se zdálo, že to má stát samo o sobě a to mi přišlo zvláštní. :)Jsem zvědavá na pokračování.

 


Britrik
29. 04. 2013
Dát tip

Díky za kritiku. I za tu kousavou.

Pokračování bude následovat, tento list je pouze uvedením.


pedvo
29. 04. 2013
Dát tip

Na začátku je, že se to stalo. Na konci je, že se to stane. V Fantasy je to zařazeno pro to hraní s časem?


lenkak
29. 04. 2013
Dát tip

A dál?


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru