už nikdy

Sama na hranici do Polska, 

vítr ti odhrnuje vlasy z čela.

Včera ještě před cestou na tu horu jsi se tulila právě ke mně.

Dnes už s ničím takovým nepočítám.

Zítra tě bude mít možná Jacek, možná jiný pšonek, ale nebudu to já.

Zůstal jsem na špatné straně hory, nezdolal jsem ten vrchol.

Tvůj vrchol, tvé vrcholy. Byly vždy příliš vysoké a silné.

Když jsi odešla z chaty, sice jsem věděl kam, ale stejně mě to vylekalo.

Ach.