zadepkovaná tetka

Pár slovíček něžných, co měl bys snad říct,

pár kapiček slzí, co neměly týct,

pár copánků z trávy, a odřený bok,

po pár doušcích lásky, jen naprázdno lok.

Sto oteklých očí, pár bolavých dní,

a jen jedním hlasem, mi píšťala zní,

a jen jedno slovo co nemělo být,

já opilý láskou, už neměl bych pít.

Kde závislá něha a podřadný cit,

kde odřené srdce už nespraví kit,

kde odmlky bolesti jen naplní žal,

kde život Ti jed svůj do vína dal.

Tak v tramvaji sedíš a díváš se ven,

pomalu ubíhá další Tvůj den,

pomalu do prázdna ztrácí se klid,

toužíš se dotknout a nepohladit.