Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJsme... Co vlastně?
Autor
parabrk
Jsme horký příliv vášně v peřinách.
Jsme hloubka v dalekých mělčinách,
co vymýlá se v písčitých pěšinách.
Jsme tajemno ve zdejších krajinách...
Figurka z porcelánu rozbila se o tvá slova.
Pane bože. Co jsi jen za krutého tvora?!
Nenávist se v tobě pase. Nevidíš jak skučí.
Jsme ostych, když držíš mě ve svém náručí.
Proč stále křičím, když ve snech tě vidím?
Vzrušeně hladíš mé tělo a já jen ležím.
Už nemám síly, už nepřemýšlím, jen věřím.
Vysál jsi ze mě všechen můj život, brečím.
Jsme krutost v mnoha podobách,
jsme krutost v mnoha proměnách.
Ten pocit méněcennosti v tvé přítomnosti,
děsíš mě svou tvrdou neustálou chtivostí,
jsme stálou svojí kořistí.
Bolest! Rve mě na střípky.
Přestaň! Už žádné další polibky.
2 názory
Já bych ty obrazy za tak skvělé nepovažoval. Jistá banálnost mi nevadí, vždyť, co je nového na světě. Ale pochybuji o jejich pravdivosti. Zejména o posledním verši. Jako celek je to náhodný shluk, který vede odnikud nikam. Nezatahuje. Člověk si říká: co ten autor vlastně chce. Čtyřverší je malý skvost, musí se vybrousit.
Tohle bagruje hodně zespoda, je v tom vidět určitá opravdovost, nepustilo mě to, když jsem to četl.
Ale ten vázaný verš je šílený. Jedinou otázku: Proč? Neumíš ho a jen tím kazíš ty kvalitní obrazy, které do něj vážeš.
Uvolni se;-)