Žebráci:)

Sonatinko:)) Bud neumic cist ja a nebo ty:))) Miracleon napsal perfektni kritiku:))(Kritika ktera nebojuje ale ktirizuje). Miloslawek je pak tim kritikem, ktery bojuje temer stejne jako kritizuje:())

už více nepřidám - souhlas s ostatními.

Stojíš o hlubší kritiku. Dobrá tedy: Nápad je docela dobrý, žebrákem nemusí být jen ten, komu se nedostává peněz, záleží na úhlu pohledu a ty zde stavíš první a druhou slokou do kontrastu právě takové dva odlišné úhly nazírání na to, kdo vlastně je žebrákem. I konec, naznačující (alespoň já jsem to tak pochopil), že utápět se ve stescích a žadonit o marnou naději je poraženecké a přitom mnohdy stačí prostě přikládat vetší důraz na život jako takový, radovat se z "obyčejných" věcí a žít plným životem. Takže myšlenkový rámec je dobrý, dokonce slibný. Problém je ale trochu v provedení. Dílo jsi zařadil do kategorie "lyrické veršované", čili bys měl psát ve verších. To znamená dodržovat rým a rytmus. Rýmy jako po "práci/žebráci" či "nadějí/usmějí/raději" jsou na úrovni obrozeneckých veršovánek - rýmuje se to sice moc pěkně, ale libozvuk veškerý žádný, prostě Žáček. Zkus si více hrát se slovy. Rytmus ti nejenže nesedí, ale míst dost tahá za uši. Každý řádek se od toho předchozího tak náhodně liší v počtu slabik, že to není záměr. Tu na posluchače vypálíš dlouhý proslov, ale hned další řádek je příkře strohý (nejmarkantnější to je na posledních dvou řádcích). Pokud chceš shrnout myšlenku do takhle krátkého formátu (osm řádků), pak by měla být forma co nejvypilovanější. Závěrem - na tip to není zcela určitě, myšlenka je sice poměrně nosná, ale nejprve se musíš naučit ji vkovat do veršů, jinak ti z básně unikne, nebo ji veršovánka svou nemotornou klopotností pohřbí. Doporučení: přečti si co nejvíce klasické poezie a vnímej jak libě zní, jak do sebe verše zapadají a rytmus přede v tichém souladu s verši.

no rýmy jsou slabší...