Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Šum labutích křídel

14. 06. 2013
0
0
419
Autor
paja94

Někdy jen tak sedim,hledím do prázdna. Zahleděná přemýšlím. Nevím jestli bdím nebo spím,před očima mám obraz.Smaragdové jezero,obklopené topoli.Zalité lehkou mlhou,a odraz labutích křídel.Nevnímám realitu,snažím se naslouchat svemu obrazu.

Hluboce se nadechnu...slyším jak stromy šustí v lehkým vánku .Paprsky vychazejícího slunce ,šířící načervenalou záři,jak dopadají na postříbřenou hladinu onoho kouzelného jezera.Slyším jak z vetví dopadají kapky na hedvabný mech.Snažím se,ale něco mi brání se

souustředit. Znovu se hluboce nadechnu.Slyším kolem sebe dech a tlukot srdce okolní zvěre.Moji pozornost náhle něco odvrátilo.Zvuk dosud nepoznaný ,udiveně naslouchám této kráse tajemée přírody.Přemyslim co je to za rajskou hudbu pro moje uši?co vydáva tak

harmonickou melodii?Je to čímdál silnější , cítím volnost a začínam se libezným tonům poddávat. Vlezli mi hluboko do mysli a způsobovali náhlý pocit štěstí.Prohlížím si krajinu,kouknu na sluncem osvětlené jezero.Vidím něco překrásného.Stvoření tak ladné a

ušlechtilé,vznešeného původu,bílé jako padlý sníh,s očima černýma jak noc. ANO napadlo me,to je ten ton který uchvátil mou mysl a povznesl mou duši.je to Šum labutÍch křídel,jejich vznešený a ladný pohyb,krásná sněhová těla,přenádherná část mé zvrácené

fantazie. Stále upřene zíram,na tváři mám jemný úsměv.Cítím jak mě realita táhne zpět.Tony rychle utichají,obraz se mi mlží už nevidím ty vznešené ptáky,už neslyšm jejich líbezný zpěv.Zvolna se nadechnu a vše je pryc.Sedím na posteli jen tak si pišu,opět

 pohlcena krutou realitou.Sedím na křesle a užívám si teplo které se šíří z rozpáleného krbu...Vracím se k práci. I přes to že vím co je to za zvuk,jsem nesvá,celý den přemýšlím o spouste věcí,na život,práci,starosti,ale především jestli jeste uslyším Šum labutÍch křídel.

              A co když se jen má mysl snaží říct že mojí sněhovou labutí jsi právě TY....


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru