Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Vina

23. 06. 2013
1
1
287
Autor
MichaelaMit

Tohle by mohlo být sbohem napořád, ale nechci tomu tak. Možná by to však bylo nejlepší... možná je to tak správně - nebýt sobecká.

Kde jsi?
Tak kde jsi?
Opustil jsi mě?

Tomu nevěřím.
Nechci tomu věřit.
Ještě nechci plakat.
Komu se mám svěřit?

Dávám ti minutu.

Jedna, druhá…
… další a další.
Copak trvá minuta hodinu?

Kde je tvá přítomnost,
kterou jsi mi sliboval.
Vždyť v té mojí 
také jsi si liboval!

Mám strach.
Víš, že mám strach.
Vždy víš, jak mi je.

Proč ses ještě neukázal,
ani jsi mi nic nevzkázal.
Možná, že bych vědět měla,
vždyť jsem to tak přeci chtěla.

Snad mi odpustíš.
Já ti odpouštím.
Sbohem navždy můj příteli.


1 názor

verulinda
23. 06. 2013
Dát tip

*


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru