Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Dívka jménem Medvědice

01. 07. 2013
1
2
405
Autor
vitaelamorte

toto je již starší dílo asi tak z doby před 2 lety, ale chtěla jsem na něj vědět názor tak ho tady máte

Dívka jménem Medvědice

Žila jednou dívka, které zemřela matka a otec při bouračce.

O tu dívku se starala teta Ema nikdy však nevěděla jak se dívka jmenuje, byla ještě malá když jí zemřely rodiče myslím, že jí byly 3 roky.Až do 5 let neměla žádná jméno tak jí říkaly Mšoči podle indiánky z filmu Vinetů. Přesně na den když jí bylo 5 objevil se u Emy neznámý muž chtěl u ní přespat, prý je to tramp, tetě se to ale nezdálo, protože to byl indián ale nechala ho u nás přespat.Ráno spatřil Mšoči a ptal se jak se jmenuje Ema se na chvíli zarazila ale potom odpověděla, že jméno nemá a tak indián řekl, že se bude jmenovat Medvědice. Emě se to zalíbilo a tak jí začala říkat Medvědice.

Důvod sice neznala ale dívce se to jméno také líbilo.

Medvědice nechodila do školky, protože ten hodný indián (šedý gryzli) se staral o dívenku naučil jí spoustu nových věcí např. rozdělat oheň, jak přežít v přírodě a spoustu jiných věcí. Její příjemné chvilky však skončily, musela jít do školy, vůbec nedokázala pochopit proč se má jít učit psát když je lepší být v přírodě ale musela jít.

Její první den ve škole se jí moc nelíbil děti se jí posmívaly kvůli jejímu jménu ale ona si z toho nic nedělala věděla že přijde domů a tam bude vše dobré. Ostatní děti vůbec nevěděly jak přežít v přírodě ale ona ano.Učení jí začalo jít ve škole jí to sice nebavilo lépe se učila s indiánem než ve škole.

Děti se jí vysmívaly protože nebyla příliš hezká ale jí to nevadilo, protože zastávala názor že každý je nějaký a vyniká v něčem jiném jak jí poradil indián.

Potom přišlo lepší období prázdniny. Ve škole měla i několik kamarádů ale prázdniny trávila s indiánem a s Emou.

Emě už se nelíbilo říkat svému manželovi gryzli tak mu začala říkat Fred. Fred jim ukázal místo kde bydlel než se přestěhoval k Emě a prozradil nám, že zde budeme o prázdninách. Bylo to takové malé sídlo jmenovalo se to velká medvědice, všude kolem byla krásná příroda, zpívali ptáci hučela řeka a šuměl les, cítila jsem se jako v ráji. Bylo mi líto lidí co tuto krásu nepoznají, myslí si, že peníze jsou všechno, nebo internet, že je nejlepší ale je horší než realita jen lidi klame ´, napíší co chtějí ale člověku by to neřekli. Příroda to je ta pravá krása.

Večer měly táborák dívce se tam moc líbilo Ema se už taky naučila, že příroda je to pravé bohatství. Ráno když se probudila šla se umýt do řeky, ten krásný zpěv ptáků se rozléhal po celém lese, začalo i svítit slunce. Fred slíbil dívce  a Emě, že jim ukáže západ slunce a zítra i východ. Medvědice se začala pomalu nudit, neměla co dělat příroda sice byla krásná ale nudila se a tak se šla podívat do lesa sama.

Došla k pramínku a byla již unavená a tak se napila a lehla si do mechu chvíli odpočívala a nejednou uslyšela vytí vlků, které se přibližovalo k ní. Překvapivě se Medvědice nebála přesto, že jí bylo 7 vlci přišli až k ní ale stále se nebála až když po ní skočil vlk a kousl ji do ruky začala volat o pomoc. Fred byl zrovna nedaleko na lovu a tak přiběhl a odehnal vlky pochodní a varoval dívku aby sama nechodila po lese ale ona si nedala říct hned po ošetření zranění šla ven a zase k pramínku. Ruka jí sice bolela ale ona byla silná a tak to nějak nevnímala. K její smůle se u ní opět objevili vlci a cítili její krev, protože jí přes šátek protekla ale vlci na ní neútočili jen jí pozorovali a koukaly jí do očí a pak když se hnula jeden vlk asi vůdce smečky skočil po dívce a kousl jí do tváře a potom jí škrábl do hrudníku neštěstí jemně takže jen ležela v krvi a nemohla se pohnout ale najednou vlci nečekaně odběhli. Medvědice si už myslela že jí zabijí ale lekla se ještě víc uviděla před sebou obrovský stín.

Byl to medvěd dívka se ulekla ale potom si vzpomněla, že se jmenuje Medvědice a dodala si tím odvahu potom jí medvěd popadl a táhnul pryč, nevěděla kam ale potom to zjistila. Medvěd jí odtáhnul do nory ona ležela nehybně, protože se nemohla bolestí pohnout a nechtěla aby jí něco udělal. Nemohla uvěřit svým očím s medvědem tam bydlel i jeden indián a ten Medvědici ošetřil ale nepoužil lékárničku používal přírodní materiál dívka ani nevěřila, že to tak rychle přestane bolet a stáhne se to. Potom usnula a když se ráno probudila uviděla kolem sebe malá zvědavá medvíďata a potom uviděla i medvědici a nebyla si jistá jestli jí neublíží když  se dotkne medvíďat a tak to zkusila a medvědice jí nic  neudělala a tak se s nimi mazlila až do večera když si uvědomila, že jí asi doma hledají tak se rozloučila a chtěla jít domů ale medvěd si jí vzal na záda a odnesl jí kus od velké medvědice a potom se rozloučil a ona šla domů.

Doma nikoho nenašla tak chvíli čekala a potom přišla Ema a Fred už skoro nedoufaly, že jí najdou živou. Byly hrozně rádi že je živá ale teta málem dostala infarkt když viděla ty rány, ptala se odkud je má vše jí pověděla i o té medvědí rodince. Po těch ránách mi zbyly jen jizvy, ani ta na obličeji mi nevadila. Fred nevěděl co to bylo za indiána a dívka si vzpomněla, že zapomněla poděkovat tomu indiánovi a tak se vypravila do jejich nory a tam našla toho indiána poděkovala mu a vyptávala se ho na jeho jména a jména ostatních, on se jmenuje Šedý Vlk ale jinak se mu také říká Jan, medvěd co jí zachránil život se jmenuje Boris, medvědice Pája, a medvíďata Jitka,Klára,Petr a Ben. Každý den za nimi chodila a hrála si s nimi.koukala a s nimi,Emou,Fredem a Janem na západ a východ slunce.

Potom končily prázdniny a tak musely odjet ale Medvědici se nechtělo tady se jí líbilo měla tu opravdové kamarády ale musela odjet ale aspoň se mohla rozloučit.

Ve škole se jí smály kvůli jizvě na tváři ale když jim řekla vše co prožila začaly si jí vážit a měly z ní respekt. Jediné co jí vadilo bylo když jí někdo řekl, že je chudák přitom podle ní je chudák ten co ho vše bolí a ten kdo se bojí.

Učení jí začalo bavit řekla si, že když se bude učit rychleji školní rok uplyne a budou zase prázdniny na velké medvědici nebo někde jinde v přírodě.


2 názory

Lakrov
02. 07. 2013
Dát tip

Budeš-li stát o to, aby tvé pohádky přečetlo víc čtenářů, a aby na některé z těch čtenářů udělaly dojem, který je přiměje zanechat (smysluplný) komentář, hodilo by se, abys každý takhle narychlo napsaný text (předpokládám, že tomuhle bylo věnováno půl hodiy a dva "průchody" -- napsat a přečíst pro kontrolu) na pár dnů odložil(a), a pak si jej přečetl(a0 znova, což ti umožní dívat se na něj (o maličko) jinýma očima, než předtím, než jako autor. Při takovém pozdějším čtení si všimneš spousty věcí, které při prvním, kontrolním čtení, vidět ani nemůžeš.

-- Všimneš si, že některá slovo jsou nadbytečná, a že věta bude mít tentýž význam, i když takové slovo vynecháš.

-- Všimneš si, že v mnoha větách se opakují tatáž (základní) slovesa: BÝT, JÍT, MÍT...

-- Všimneš si, že v mnoha souvětích se opakují totožné slovní vazby mezi jednotlivými větami: PROTOŽE... , A TAK...

-- Všimneš si třeba toho, že v některých větách opakuješ něco, co bylo sděleno (nebo vyplývá) již z věty předchozí.

Všimneš si spousty dalších věcí, které se ti najednou nebudou líbit, a napadne tě, že se nebudou líbit ani tvým čtenářům.

Námět pohádky chválím. Podobu, v jaké je její text nyní, ber jako nahromaděný materiál, z něhož můžeš zkoušet dál stavět.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru