Balada lednového města

Intimní zpovědi opilých textařů,

milují zpěvačky nahořklých šanzonů.

Nádherné chviličky najivních začátků,

lidé co hledají velikou záplatu

na zatrpklé nálady přicházející s koncem.

Věčná je chudoba pouličních umělců,

saxofony tuláků,konec přibarvených snů,

procházím v křiváku městem uplynulých dnů.

Úsměvy laciné,pár zlatých řetízků,

to vlastní zpěvačka,bez třpytivých penízků.

Záře velkoměsta pohltí naši duši,

začne říkat co člověk musí.