Recenze- The Elder Scrolls V Skyrim

Pět let. To je doba průměrně dlouhé konzolové generace. A takhle dlouho jsme my, hráči, čekali na pátý díl série The Elder Scrolls. Designérům v Bethesdě asi došly nápady, protože i tentokrát budete katově špalku říkat pane, ale situace se (dle očekávání) rychle změní a v doslova tunelovitém tutoriálu vás obeznámí se základními mechanizmy hry. Takhle nějak by měl vypadat tutoriál co vás všechno nenásilně a plynule naučí. Lepší tutoriál měl snad jen Assassin's Creed III. O několik minut později už ale stojíte na prahu pevnosti Helgen a máte před sebou desítky (ba ne, stovky!) hodin krásných scenérií, nehostinných plání, všemožných jeskyní, měst, hromadu mohyl a pevností a opuštěných dolů a farem a mlýnů a táborů a... Chápeme se? Bojový systém tzv. Dual Wield vám umožňuje vzít do rukou (nebo taky pacek pokud hrajete za kočičáky) každou zbraň jinou, tento systém hlavně oceníte jste-li čáryfukové. Většinou skončíte u osvědčeného komba- útočné kouzlo a léčivé kouzlo- ale představivosti se meze nekladou. Můžete mít kouzlo a štít, kouzlo a palcát, dvě dýky... zkrátka každý si najde to své (samozřejmě, můžete skočit po obouručních zbraních). Když si ve Skyrimu usmyslíte odskočit k subquestům, tedy nepovinným úkolům, rozhodně počítejte s tím, že hlavnímu příběhu řeknete sbohem přibližně na 6-7 hodin, což je přibližně stejná doba, za kterou dohrajete průměrnou střílečku. Většina úkolů je klasická: Napadla mě banda Pepy Vopršálka, mohl bys jim prosím dát lekci a přinést mi mojí sklenici s motýlem zpátky, hrdino? Náš (Váš, ale ne jejich) geroj trpí syndromem Gordona Freemana z Half-Life, to jest, že neumí mluvit, ale nebojte, už se léčí a když zavelíte tak zakřičí. Ona je hrdinova nemluvnost omluvitelná, nadabovat takové kvantum dialogů je téměř nemožné. Některé questy mají i vlastní příběh (namátkou, třeba ty s daedrami), některé jsou mezi sebou dokonce provázané. Bohužel Bethesda neumí vytvořit silný, poutavý hlavní příběh, nutící vás u něj vydržet. Tady se k němu občas přichomýtnete a věnujete se mu namátkově, mezi subquesty. Bylo by ovšem nefér, neříct o čem že se těm příběh točí. Na začátku hry na zmiňovanou pevnost Helgen zaútočí drak a vy uprchnete. Asi o hodinu později s pomocí několika vojáků, zbijete prvního draka a zjistíte, že jste tzv. Dovahkiin, v češtině Drakorozený. To znamená, že se můžete (za předpokladu zmláceného draka) učit dračí řevy, které mohou leckdy pomoc. Tyto řevy se skládají ze tří slov a je veliký rozdíl mezi jednoslovným kváknutím a odhozením všeho živého o dobrých 20 metrů zpátky. Tato slova můžete najít různě po dungeonech, kterých je tu mimochodem dostatek. Strom schopností, známý z každého RPG, je tu proveden formou souhvězdí a každým vloženým perkem rozsvítite jednu hvězdu. Hezké. Ale blbě se v tom orientuje, jediné možné řešení je klávesnice, protože to myší není vůbec ovladatelné. Když už si chci stěžovat, tak bych zmínil ještě inventář, namíru děláný konzolím, vypadající jak telefonní seznam a myší taktéž neovladatelný. Hráči si na internetu stěžují na bugy (postava neumí mluvit, zmizela střecha domu...), mě se naštěstí ve většině případů bugy vyhýbali a narazil jsem jen na pár podivností. Jdu si to takhle krajinou, před sebou vidím tábor obrů, mířím na obra lukem, chystám se vystřelit, ale najednou, jako blesk z čistého nebe z oblohy spadne mamut přímo na obra. Alespoň jsem měl o něco práce míň. Nevypsal jsem vše co je ve hře možné ať už to je vaření, vydělávaní kůže, kování zbroje a zbraní nebo očarovávání zbraní... Ve hře je toho k dispozici spousta a bavit se budete jako severský bůh. + Rozlehlý svět, krásné scenérie, draci, dual wield, hromada dungeonů, skvělá atmosféra, subquesty, přibližně milión způsobů jak se zabavit - Chybky v AI, bugy, Verdikt: Nejdřív napište závěť a pak si kupte hru Hodnocení: 91%

---