Obolus blues

Obolus blues Ráno je holubí z lidí den svítá pohled je na nebi pěkně v tom lítá. Tělo je bez křídel myšlenky peří do ranních zrcadel je mnoho dveří. A v dechu začíná spát letos zima slova jen hladina být zapomínám. V karetním stolku smrt hraje esem jen mraky žmolků po kapsách nesem. Hodiny tikají na druhou dobu u jiných partají vstávají z hrobu. Jenom my ležíme hluboko v sobě kam vstávat nevíme v té ranní době. Srpen je v ulicích je ještě brzy nalézat ve větvích Perseid slzy. Do očí pohlédni dej tak dva oboly a srdce probodni ať ráno nebolí.