Pletichy detektiva Smolíka

"Takže znovu …" přešel detektiv Smolík ze strany na stranu. "Co se událo včera večer?" řekl a zastavil se před tím než šlápnul do velkého kravího lejna. "Chtěl bych to malinko zrekapitulovat …" konečně roztáhnul křidýlka a zamyslel se.

I nu ujmula se slova kráva Tráva. Byla to nejlepší řečnice v širém okolí. Na svůj dar měla vystudované 3 vysoké školy a měla dva magisterské tituly.
"Odehrálo se to v noci … byla tma a všechny zvířata spaly … Kočka Mourka, pes Rafík, slípka Nýtka, kůň Tůň i prasata, která se nikdy s nikým nebaví." přešlápla z nohy na nohu a zabučela. "Tu noc jsme slyšeli škrabání tak se domníváme, že to mohly být myši …"

Detektiv Smolík se zamyslel. "Co přesně bylo odcizeno?" zeptal se a posunul si brýle nahoru. Nebyl až tolik vysoký a hubený spíše naopak podsaditý chlapík, který vypadal, že každou chvíli schytá infarkt. Na svých malých nožičkách se skoro neudržel.
"Vejce slípky Nýtky detektive …!" řekla kráva netrpělivě a zabučela. "Teď může být v nebezpečí …!"

"Jistě …" podrbal se detektiv na nose. "Bohužel je tomu tak … vejce je pohřešováno 24 hodin … to znamená, že už dávno může být snězeno pachatelem …"
Slípka Nýtka zakvokala. Dělalo se jí mdlo, před očima měla černo. "Ale nebojte se … já to jako detektiv Smolík vyšetřím … ukažte mi místo činu …"

Cesta vedla k hnízdu slepice Nýtky. Detektiv si prohlížel místo a pak zvedl hlavu. "Myši to nebyli … vejce by na ně bylo moc těžké …" pokýval hlavou. "Takže jediná možnost je … do stodoly …" koukl se na dveře, které sotva držely. Průvan s nimi bouchal do rytmu … ťuk … ťuk. Dramatická pauza se protáhla o další minuty. "Se vloupala kuna!" detektiv zaklapl deníček. "Je mi líto slípko Nýtko … upřímnou soustrast …" nedořekl větu z rohu stodoly se ozvalo poplašené pípání.

Osazenstvo stodoly se otočilo a zamžouralo do tmy. Sedělo tam malé žluté kuře.
"Záhada vyřešena … přes noc se vám vylíhlo kuře … gratuluji …"
Detektiv Smolík zase vyřešil případ se šťastným koncem.