Oranžová

Krátí se dny

pomalu, ale jistě.

Byl tu stín,

však nyní bude jen vítr na jeho místě.

 

A zlaté konfety rozhazuje

kamkoliv se podíváš.

Zima tajně své pikle kuje

a ty se tak rád v nich brodíváš.

 

Občas polaská tě na šíji,

jindy zas štípe ti obličej,

já však věnec neuviji,

neb neuznávám ten obyčej.

 

Nadchni se krásou oranžovou

a spočítej ty konfety.

Vždyť až za rok budeš mít zase novou,

která ti dá své pamflety.

 

Dnes jsou jak tabula rasa,

zítra zaryjí se do masa -

a odpoledne se zhasnou.

---