Dospívání

Když skončí se den,
a zbyde jen sen,
zkus na malou chvíli
vrátit se zpět
a říct těch pár vět,
u jsme skoro v cíli.

Zdá se nezbylo nic, 
pojďme osudu vstříc.
Poznat dospívání, 
i když to trochu bolí,
sladké milování, 
na rozkvetlých polích.
Tak to je dospívání...

Když začíná noc,
ty získáváš moc,
nad mou duší...
Bereš si vše,
a nedáváš nic,
to se nesluší.

Zdá se nezbylo nic,
pojďme osudu vstříc.
Poznat dospívání,
i když to hodně bolí,
do rána milování,
zem posypaná solí.
I to je dospívání.

Když odtéká krev,
a svět bez barev,
mění se v šmouhu,
nechalas mě být,
a život si vzít,
vznítilas touhu.

Teď už nezbylo nic,
šel jsem osudu vstříc.
Poznat dospívání,
doufám, že tě to bolí,
už žádné milování,
na rozkvetlých polích.
Skončilo dospívání.