Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMon cher
13. 02. 2002
0
0
1380
Autor
Dalmatika
Dnešního dne zemřela má duše. Má křídla jsou potrhaná a znavená. Už to nejde dál. Dávám světu své sbohem!
Ledovými prsty sahá na mne stín,
halím se do jeho sedavých křídel.
Ledová tříšť koluje v mých žilách,
vidím tak ostře jak nikdy dřív.
Náhle a znenadání zhroutil se mi svět,
spadl jak domeček z karet,
které na sebe ledabyle stavím.
Jsem jako maličký ostrůvek uprostřed oceánu,
jen nedokážu jako on čelit náporům vln.
Myslím, že takhle vypadá smrt.
Nemám už na co čekat.
Dolehl na mne chlad věčnosti,
jež si nepamatuje mé jméno.
Proto umírám a nechávám své sbohem.