Záblesk

Kráčel jsem městem, když mi tichej zvuk u mexicky vlajícího autobazaru připoměl oslnění.

  Óm, tichej zástupe nesmrtelných, rozběhni se a zasej do země živých a bahna v prašnejch ulicích hlaholících z chraptivejch amplionů zárodek, ze kterýho prýští zářivá noc.

  Óm, jasnozřivý slova -

  Óm, vůně marihuany na prstech -

V kalužích se vznáší odpolední slunce, myslím na svojí duši a rty, noc a den šíleně rotujou kolem, měsíc mlčenlivě přihlíží

 - a svatej stopař, jeho jméno je Hadonoš, si zapálil u silnice, cestou k Cestě.

  Ujel mi vlak; z piva u podzimně ztišenýho stánku se zachytávám prstama hmoty.

Ještěří král se reinkarnuje s fascinovanou jistotou cyklu soumraku a kroků svítajícím polem.