pár slov do větru...

 

Ať obejmou mě andělé

dají sílu kapce v moři

 

sílu ať

hříšník

naposledy

 

žíznivé

své

smočí

rty

 

Když andělé

nevyslyší

pujdu výš kam

dolétne myšlenka

 

Vzývám Tě

bohyně lásky

já chci zpět

co patřilo mi

 

A když ani ty

pak v kameni vytesané

zde poslední mé

je přání:

 

Chci usnout v spánku

který nikdy nekončí

chci usnout a spát

a sen nechat zdát:

 

ten večer kdy předemnou si tančila

tak svůdná jak noční víla

ó jazyk nemá slova

to polibky jen můžou říct

 

Líbej mě. Líbej.

Vezmi mé dlaně do svých.

Chci já CHCI. CHCI ó pane

já nechci spát,

 

chci jeden den

Jeden letmý pohled

co změní celou věčnost

 

čas se roztříští aby

přítomnost se zjevila

 

jako nádherný náhrdelník

čas se rozsypal

v kouzelné perly

 

s krásou i bolestí

se zlostí i soucitem

s radostí i utrpením

 

Modlitba vyslyšena

já ještě jednou

smočil rty

a navždy mě pohltil

 

... život

 

probouzí i usmrcuje

miluje i nenávidí

trpí i raduje se

 

Na křídlech nosí

své světlo a tmu

ve dne v noci

 

Nic se nikdy nezmění

stále zůstaneme stejný

protože naše podstata je

neměnná

 

Už teď cítím Tebe Terezo, Jano a Evo

Vaše doteky při milování

i když jsem vás zatím nepotkal

 

co je to čas?...

 

co slova? činy?

 

cítím slova která vyřknu

vidím činy které udělám

 

už teď...

 

tím vším jsem už teď

tím vším jsem vždycky byl

 

---