Labuť uchem jehly

Křehká vůně barev podzimu,

v ráji koupe se znamení Krista,

hbitá šelma přede nevinu,

kdo ví, snad ke skoku se chystá,

(nebo jí stačí)

máchnutí křídel, jinovatky nápěv,

pleskání peří, tulácký záchvěv,

bez milosti naplní poutníka duši,

zapomíná někdy, co dámě se sluší?!

Pyšné labutě závistí zblednou,

nesmělé přátelit chtivě se hrnou,

rozežeň čechraného peří dav,

z hlubin zem Ti letí na pozdrav,

jenže Ty jsi štěstí paní,

dřív než je Tvůj úsměv k mání

probereš se svěží,

pochopíš, oč běží,

dáma barev motýlích stínů,

černobílá labuť, v jejímž proudu plynu…