Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZelenooký anděl
Autor
PV
Jednou jsem se (opět) zamiloval. Byla úžasná, dokonalá, prostě ONA (každej má tu svou /svého...). Pak mi řekla, ať jdu do hajzlu.
Opouštím tě snad už po sté,
ješitný mladík,
tak odcházejí nevýtaní hosté
sbohem a dík.
Na nádraží s davem splynou,
marnivý tuláci,
a osamoceni hynou
na plesnivém kavalci.
Vyčítal jsem ti tvou dobrotu,
když vlasy jsi mi česala,
obdivoval jsem tvou nahotu,
když do lože jsi si lehala.
Zdála ses mi velkolepá,
jak záře měsíce,
takových, jako já
mělas tisíce.
Miloval jsem zelenookého anděla,
lehával jsem s ním v objetí,
z mého smutku si pranic nedělá,
je slepý k mému dojetí.
Najevo svou něhu jsi mi dávala,
touhou a radostí hořely mi tváře,
s cizími jsi pak do peřin lehala,
ve svitu falešné svatozáře.
Zapíjím tvou jedovatou slinu,
má rozkvetlá růže !
Utopím se v trpkém vínu,
jak vonívala tvoje kůže !
Mívalas přání plnou, uzamčenou bednu,
hořké ovoce,
já mám také prosbu jednu,
pít až do konce.