Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Osud

17. 02. 2002

1536

Autor

VVV

Osud si s námi krutě hrál,

a má láska zmizela v davu,

já u domu čekával,

sedával u jejího prahu

a doufal,

že objeví se zase,

má láska,která ztratila se.

Byla mi vždy inspirací,

byla tajem kouzelným,

s večerem se zase vrací,

ráno rozplyne se jako dým.

Jen ve snech ji vídám,

tu krásu přímo nebeskou,

v náručí ji svírám,

hřeji nežnou láskou svou.

Láskou která někdy hladí,

někdy ničí.

Rozum nechce poslouchat,

když vzrušením krev v uších hučí.

Já jí mám rád!

Je to zázrak či klam?

Netuším,

jen vzpomínám.

Francois

23. 05. 2003

Dát tip

Nesouhlasím s Albireem, sice už má na to věk, tedy radit. Myšlenka, rým, obraty - velmi dobré.***

Rumcajs_

21. 01. 2003

Dát tip

Obsahově velice zajímavé ...

Notreal

14. 09. 2002

Dát tip

* - je to krásně podané - navíc ten rým na konci se mi právě líbí krásný závěr !

Obsahově opravdu pěkné. Básnické "řemeslo" tady ale pokulhává. Rýmy by mohly být lepší a o rytmu to platí ještě víc. Ale učený s nebe nespadl - zkoušej to dál. A zkus si přečíst trošku "básnické teorie". Kdysi bývaly základy v učebnicích češtiny/literatury - zkus hledat nějakou starou (jestli to v těch dnešních není). A čti dobré básníky, hlavně ty trochu starší (Nezval, Seifert, Šrámek, Hrubín). Plánuji napsat na Písmáka jakousi "školičku básnického řemesla", ale nevím, kdy to stihnu.